Text reportáže:
Zdánlivě obyčejný třípatrový dům nedaleko Lysé nad Labem. Ale omyl, uvnitř totiž bydlí až 70 obyvatel. Paní Edita Pešková svůj domek sdílí s řadou chlupatých čtyřnohých kamarádů. Zachraňuje totiž nechtěné kočky.
Majitelka domu s námi zavzpomínala na to, jak se k chovu koček dostala. Původně si osvojila jen dvě kočky z útulku. „Měly být mladé, tříleté, ale nakonec se z toho vyklubaly třináctileté,“ vzpomíná. Přesto paní Pešková přijala nabídku útulku a začala pro ně být tzv. depozitem. „Vozili mi sem různě zraněné kočky, maminky s koťaty, vždycky se nějaká umístila, některá tu zůstávala a takhle to narůstalo,“ popisuje milovnice koček.
A narostlo to opravdu hodně. Při největším vytížení bydlelo s paní Editou až 120 koček. Teď se ale počet pohybuje kolem zmíněné sedmdesátky a neustále se mění. Věkové rozpětí mazlíčků se pohybuje od pětiměsíční Pumpičky, která byla nalezena na benzinové pumpě, až po osmnáctiletou Taru.
Člověk by řekl, že v tomto počtu nemá nikdo šanci si pamatovat všechna jména ubytovaných mazlíčků, ale opak je pravdou. „Každý den je to jinak, každý den s námi usíná jiný počet koček, ale pamatuji si všechny. V těch černých tápu, ale když jim vidím do obličejů, tak je poznám,“ přiznává paní Pešková s úsměvem.
Celý dům je kočkám hodně uzpůsobený. „Mě zbyla jen jedna garsonka, i ložnice je pro kočky a v kuchyni místo jídelního stolu je karanténní klec,“ popisuje chovatelka své bydlení. Dále v domě nechybí dvě kočkoherny nebo speciální karanténní místnost v suterénu. Ta je bohužel nutná, protože kočky přicházejí k paní Peškové leckdy ve velmi zuboženém stavu, vážně nemocné nebo zraněné.
Pokud je majitelka doma, mohou se všechny kočky po domě volně pohybovat a ty nejstarší mohou i volně na zahradu a blízkého okolí. Když jde majitelka domu do práce, bydlí v kočky v tzv. kočkoherně, kde je to pro ně bezpečné a nic jim tam nechybí. Navíc je kočkoherna nepřetržitě monitorována kamerovým systémem. Ne každému se totiž spolubydlící paní Peškové líbí, před časem někdo vhodil k domu otrávenou potravu a osm koček následkem toho uhynulo.
A kočky nejsou jedinými zvířecími obyvateli domu, paní Pešková vlastní ještě dva psy. Dříve s nimi však bydleli ještě fretka, králíci nebo morče. A soužití zvířat bylo vždy bezproblémové. Kočky a psi spolu dokonce spí a jedí z jedné misky. Ačkoliv paní Pešková přiznává, že starost o desítky koček je fyzicky, psychicky i finančně náročná, je připravena opuštěným kočkám pomáhat, dokud bude moct.
