Veterinární péče – I. část
Kočky je nutné pravidelně – každé tři měsíce – odčervovat a jednou za rok absolvovat základní očkování. Odčervovací tablety zakoupíte u veterinárního lékaře, který Vám určí i dávkování podle váhy kočky. Nedávejte však kočkám odčervovací tablety pro psy! Je nutné hlídat si termín dalšího odčervení, stejně tak v případě očkování chodit pravidelně jednou za rok.
Nemoc na své kočce většinou poznáte změnou chování. Kočka může být apatická, přestat jíst a pít (nebo naopak pije přes míru, to může značit cukrovku) nebo třeba začít vykonávat svou potřebu mimo svou toaletu, zvláště pak u močových kamenů, které jsou u koček velice časté. Dalšímu příznaky onemocnění může být průjem, rýma, kašel, kulhání, zvracení nebo problémy se srstí (lysá místa nebo pokud kočka přestane o svou srst pečovat). V případě, že máte jakoukoliv záminku si myslet, že je Vaše kočka nemocná, navštivte urychleně veterinárního lékaře. Vždy je lepší jít k lékaři navíc nebo zbytečně než něco zanedbat a způsobit kočce vážné problémy. Kočky mají navíc často potřebu své onemocnění nebo zranění zakrývat a nedávat najevo, proto je velice důležité si všímat i drobných změn v chování.
Dále se zaměřím spíše na výčet nejčastějších parazitárních a infekčních onemocnění koček. V případě jakéhokoliv podezření na onemocnění Vaší kočky doporučujeme navštívit veterinárního lékaře a nespoléhat se na jakékoliv informace z internetu nebo knih – pro správnou diagnózu a stanovení léčby je potřeba kočku přímo vidět a moci ji vyšetřit pohmatem a podobně, proto neodkládejte návštěvu veterináře, pokud máte doma nemocného kočičáka 🙂
Veterinární péče – II. část
Vnější parazité: Jedná se o blechy, klíšťata, všenky a vši. Těmto parazitů se lze bránit použití obojku proti vnějším parazitům nebo aplikací spreje nebo „spot-on“ kapsle, která se vymáčkne kočce na kůži za krkem. Vždy však používejte přípravky určené přímo kočkám!
Ušní svrab: Trápí především venkovní kočky a projevuje se jako kávová sedlina uvnitř ucha kočky. Veterinární lékař Vám doporučí správnou léčbu, lze použít „spot-on“ ampuli a opakovaně odčervovat například pastou či tabletou. Toto je nutné doplnit místní čištěním ucha speciálními roztoky.
Vnitřní parazité: Velice časté jsou škrkavky a tasemnice. Škrkavkami se může nakazit i kotě od své matky. Často lze pozorovat v trusu nebo zvratcích pohyblivé nebo i nepohyblivé části těchto parazitů. Účinnou prevencí je pravidelné odčervování pomocí past, tablet nebo ampulí „spot-on“. Vše lze zakoupit u veterinárního lékaře, který Vám i poradí nejlepší variantu pro Vás a Vaši kočku. V případě podezření na nákazu vnitřními parazity navštivte veterináře.
Plíseň: Projevuje se kruhovými lysinami bez srsti. Proti plísňovému onemocnění existuje vakcína, která působí preventivně i léčebně.
Veterinární péče – III. část
Infekční onemocnění: Proti většině infekčním onemocněním lze kočku nechat očkovat – některé vakcíny jsou obsažené v kombinaci běžného každoročního očkování, jiné si je potřeba vyžádat. Jedná se například o infekční rýmu (herpesvirus způsobující výtok z nosu, zánět spojivek a vředovatění rohovky nebo kalicivirus způsobující výtok z nosu a eroze na sliznici dutiny ústní), která může přejít až na zápal plic, dále o chlamydiózu způsobující závažné záněty očí a spojivek. Vzteklina se přenáší přímým kontaktem se slinami nemocného zvířete, např. kousnutím, škrábnutím nebo olíznutím poraněné kůže nebo sliznice. Virus vztekliny způsobuje poruchy nervového systému včetně změn chování (agresivita nebo apatie, strach z vody). Jedná se o smrtelné onemocnění přenosné i na člověka, proto je prevence v podobě očkování velice důležitá. Další velice závažnou chorobou je infekční panleukopenie koček (též tyfus nebo mor koček), která se projeví průjmem, zvracením, vysokými horečkami a v některých případech náhlou smrtí bez jakýchkoliv příznaků.
Velkým strašákem koček jsou tzv. 3 F – FIP = kočičí peritonitida, FeLV = kočičí leukémie a FIV = syndrom získané ztráty imunity.
FIP – kočičí peritonitida: Jedná se o infekční zánět pobřišnice, často postihuje mladé kočky volně žijící a přenáší se přímým stykem mezi kočkami (slinami, olizováním, nosním sekretem, trusem). Koťata se mohou nakazit během březosti a umírají většinou ve věku 2 až 5 měsíců. Nejčastějším projevem této choroby je absolutní apatie, horečka, průjem, hubnutí, nechuť k jídlu a zhoršené dýchání. Lze kočku očkovat, avšak léčba na toto onemocnění není.
FeLV – kočičí leukémie: Kočičí leukémii způsobuje virus přenosný slinami, mlékem, močí a pravděpodobně i pohlavním stykem, nakazit se mohou koťata již v děloze matky. Po nakažení se nemusí u kočky projevit žádné příznaky, ale může nakazit další kočky. Příznaky onemocnění jsou různé, např.: horečka, chudokrevnost, nervové a oční poruchy, záněty dásní a kožní změny až výskyt nádorů. Podstatou onemocnění je narušení přirozené imunity kočky, kterou zajišťují bílé krvinky. Lze kočku očkovat, avšak léčba na toto onemocnění není.
FIV – syndrom imunodeficience koček: Toto onemocnění je velice podobné smrtelnému onemocnění AIDS, které je způsobeno virem HIV. Stejně jako HIV u lidí tak FIV virus u koček způsobuje postupné snížení imunity, což vede častým vážným infekčním onemocněním s komplikacemi, při již téměř nulové imunitě organismus kočky podléhá i sebevíc banální infekci a umírá. Virus FIV se přenáší krví, slinami a mlékem, koťata se tak mohou od matky nakazit již v děloze. Toto onemocnění není přenosné na člověka ani na jiná zvířata kromě koček. Období latence neboli klidu od nakažení do projevení prvních příznaků nemoci může být dlouhé měsíce až roky. Proti tomuto onemocnění neexistuje vakcína ani léčba.
Veterinární péče – IV. část
Na závěr ještě pár informací o velice častém kočičím problému, a to o tvorbě močových kamenů. Častěji se vyskytuje u kocourů než u koček a nejčastěji postihuje domácí kocoury (užší močová trubice), kteří mají méně pohybu, stravu s velkým obsahem bílkovin a kteří méně pijí, a tak i méně močí (vliv na koncentraci moče). Některé kočky nebo spíše kocouři k tomu mají sklon již od narození. Především se nebojte svého kocoura nechat vykastrovat – přímá souvislost mezi kastrací a tvorbou močových kamenů nebyla prokázána. Prevencí je strava upravená pro životní styl Vaší kočky – existuje nepřeberné množství granulí pro kastrované kočky a kočky žijící v domácnosti, je potřeba dbát na nižší příjem bílkovin, fosforu a dalších minerálů. Vznik močových kamenů se projevuje častým chozením na toaletu, přičemž se kočka nevymočí, nebo bolestivým močením s brekem kočky. Některé kočky začnou močit mimo svoji toaletu, protože ji mají spojenou s bolestí. Pokud pozorujete některý z těchto příznaků, neprodleně navštivte veterinárního lékaře. Pokud dokonce pozorujete krev v moči Vaší kočky nebo že kočka dlouho nemočila, běžte k veterináři ještě urgentněji, prodlení může způsobit až selhání ledvin, o bolestech Vaší kočky ani nemluvě. Léčba poté spočívá především v evakuaci moči a močových kamenů (případně jejich rozdrcení) a poté veterinární lékař nastaví speciální dietu, v případě nejčastějších alkalických struvitových kamínků také speciální okyselující pastu. V dodržování diety musíte být velice důslední, bez povolení veterináře kočka nesmí dostat k jídlu nic jiného než dietní krmivo!! Tvorba a přítomnost močových kamenů také poškozují stěnu močového traktu, čímž vzniká zánět, který je třeba léčit antibiotiky, a to často i několik týdnů.
Shrnutí k odčervování a očkování:
Očkovat vždy zdravou a odčervenou kočku. Nechat kočku očkovat dle schématu určeného veterinářem, jednou ročně přeočkovat. Po očkování nechat kočku 24 hodin v klidovém režimu.
Odčervení koťat: poprvé ve 3 týdnech věku, poté každý měsíc až do půl roku věku kotěte.
Odčervování dospělých koček: každé 3 měsíce, dávka dle hmotnosti kočky, nedávat přípravky určené pro psy!
Odčervování kojících koček: společně s jejími koťaty
