Majitelkou kočičího útulku Tlapky Mochov je paní Edita Pešková.
Útulek je soukromý a tak ho také financuje ze svých soukromých zdrojů (ze své výplaty civilního zaměstnání) a díky sponzorským darům obyčejných lidí.
Edita Pešková bez nároku na odměnu, svoje pohodlí a někdy i zdraví, pomáhá opuštěným, vyhozeným, týraným a nechtěným tvorečkům. Zachraňuje jejich životy, platí za jejich zdravotní péči, stravu a další potřeby. Financování je jedna věc a fyzická práce druhá. Každý den vykonává základní práce pořád dokola, ať je víkend nebo svátek. Každý den je potřeba v útulku udržovat pořádek a tak dvakrát denně vybírá, čistí a dosypává několik kočičích záchůdků, čistí klece a pelíšky, zametá a vytírá podlahy.
Každý den se stará o stravu, ne každá kočička může granulky, a tak vaří různá jídla podle diety jednotlivých kočiček. Některá je po operaci, některá má zažívací nebo jiné potíže a některé se jídlo mixuje. Čerstvá voda je samozřejmostí, a jelikož si s ní kočky rády hrají, je potřeba nádobu několikrát denně čistit. To jsou jen ty úplně nejzákladnější denní a málo populární práce. Na jedné straně začne a než dojde do půlky, mohla by začít zase od začátku. To chce silnou povahu, oddanost a lásku ke kočičím miláčkům.
Každý den kočičky ošetřuje, převazuje, myje, vyčesává a se všemi se mazlí, to je důležitá součást kočičího pobytu, protože potřebují lásku a některé se potřebují naučit, že existují také hodní lidé, kteří jim nechtějí ublížit, ale naopak pomoci.
Několikrát do týdne jezdí k veterináři nejen se zraněnými, ale i s nově příchozími kočičkami, které se musí prohlédnout, odčervit, oočkovat a pak se umístí do karantény, než budou moci být s ostatními. Minimálně jednou v týdnu zavolá nějaký člověk, že našel opuštěnou nebo zraněnou kočku a paní Pešková nemá to srdce říci, že má plno a přijme ji.
Zajištění chodu útulku je náročné a tak paní Pešková shání sponzory, inzeruje a propaguje. Kočičky nabízí k adopci, ale minimálně polovina kočičích obyvatel svojí náhradní rodinu nikdy nenajde. Jedná se o starší nebo nepřizpůsobivé jedince, o které nikdo nemá zájem a tak v útulku zůstávají. S vybranými kočičkami jezdí na umísťovací výstavy, kde se snaží najít vhodné majitele.
A aby toho nebylo málo, tak se paní Pešková snaží udržet početní stav toulavých koček v únosné míře i v okolí. Nejprve si zmapuje, kde žije v komunitě více toulavých koček, pak je odchytí, odveze na veterinu, tam jsou prohlédnuty, vykastrovány (na oušku označeny) a po zdárné rekonvalescenci opět vráceny do svého teritoria. Tím zajišťuje, že se kočky nebudou tak rychle množit. Snadno si spočítáte, kolik by zde bylo koček, když každá může mít minimálně dvakrát do roka několik koťat.
Buďme rádi, že jsou takovýto lidé mezi námi a přispívejme finančně, fyzicky nebo alespoň tím, že se budeme chovat zodpovědně. Je mnoho lidí, kteří si pořídí kočičku a časem zjistí, že se o ní nemohou nebo nechtějí starat a odvezou jí někam za město a tam vypustí. Kočka se buď vydá na riskantní cestu zpět domů, kde může přijít ke zranění a o samotě bez pomoci pak trpí nebo se naučí žít v přírodě a pokud není kastrovaná, začne se množit.
